Mnoho nových pojmů se objevuje v oblasti hostingu v posledních letech. Nyní jsou hitem tzv. cloud služby, o kterých už na hosting.cz byla řeč. Často používaným pojmem je také zkratka SaaS, tedy Software-as-a-Service, česky software jako služba, kdy se daný software poskytuje „na dálku“ prostřednictvím internetu. Není třeba kupovat žádné licence ani software instalovat, stačí jen platit měsíční pronájem. Uživatel tak může uspořit velké částky, protože se vyhne investici při pořizování daného softwaru.

Tento model poskytování služeb však není zdaleka nový. Dříve se mluvilo o ASP poskytovatelích (Application Service Provider) a ještě dříve se používalo k prosazení daných služeb termínu „tenký klient“. Ve všech případech jde o stejný princip:

• přesun dat i zátěže spojené s výpočetními operacemi na vzdálený server
• nutnost připojení klienta k internetu nebo obecně k danému aplikačnímu serveru
• využívání klientského počítače jako terminálu – přístupového bodu k serverovým operacím.

Hosting, tedy technologie zabezpečující běh webových stránek a aplikací, jde velice podobnou cestou. Namísto dodávky technologií se hosting mění v poskytování služeb, které mají za cíl řešit konkrétní problémy či požadavky zákazníka. Typickou ukázkou je pronájem internetového obchodu, což je snad nejstarší hojně rozšířená webová aplikace. Mezi další populární webové aplikace patří CRM (Customer Relationship Management) systémy a CMS (Content Management System) řešení.

Přechod ke službám s přidanou hodnotou je jasnou cestou, kterou by se měli poskytovatelé hostingu vydat. Tento fakt potvrzuje mimo jiné skutečnost, že obě vedoucí společnosti na trhu informačních technologií se také vydávají tímto směrem. Microsoft poskytuje mnohá svá řešení v hostované podobě, například software pro spolupráci v týmu SharePoint a firemní emailový systém Exchange se sdílením kalendáře a úkolů jsou i v naší nabídce. Konkurenční Google nabízí systém pro firemní email, sdílení informací pod názvem Google Apps v základní verzi zcela zdarma.

A tak se můžeme těšit na dobu, kdy bude firma využívat „hostované“ účetnictví (něco jako Coda 2go) nebo lékař bude mít zdravotní záznamy dostupné na internetu i u nás. Hosting, resp. poskytované webové služby s přidanou hodnotou, bude řešit běžné problémy reálného světa.

Bavme se chvíli o designu informací, ne o dekoraci webových stránek. Otázka zní: je design vašich webových stránek založen na prostém odhadu, byť rádoby odborném, nebo je podložen empirickými daty? V případě, že se přikláníte k první variantě, pak neočekávejte, že si uživatelé vaše stránky oblíbí.

Pokud máte co do činění s tvorbou webových stránek a aplikací, jistě jste slyšeli zkratky UI (User Interface = uživatelské rozhraní) a UX (User eXperience). Obě disciplíny, jakkoliv se vzájemně protínají, nabývají na významu při tvorbě moderních webových služeb. Technologie se stále více přizpůsobuje uživateli, což platí i o webových stránkách. Cílem pak je uspokojit uživatele či zákazníka, umožnit mu rychle a snadno najít požadovanou informaci, uskutečnit nákup zboží či služby nebo ho/ji jen příjemně pobavit.

Prvotní návrhy webů však bohužel velice často spadají do kompetence grafiků nebo dokonce i programátorů. Výsledkem pak je v prvním případě leták či plakát (nebo tzv. Flashové „intro“), ve druhém pak design, který se nápadně podobá správě SQL databáze. Řešením je obrátit se na designéra uživatelských rozhraní nebo na informačního architekta. Mnoho napoví také pozorování uživatelů, kteří pracují s vašimi webovými stránkami. I pozorování pouhých 2 osob může mít za následek výrazné zlepšení použitelnosti vašich stránek (tzv. Usability). Na konkrétním příkladě z praxe to ukazuje Jakob Nielsen v jednom z jeho posledních článků.

Průzkum obsahoval otázku, zda-li by měla webová stránka nabízet možnost zvětšení či zmenšení velikosti písma nebo by se měl tvůrce stránky spolehnout na schopnosti uživatele, kteří najdou vestavěnou funkci prohlížeče. Na dotaz odpovědělo 12 osob zabývajících se interaktivním designem, přičemž většina z nich nabídla svůj osobní názor či vlastní preferenci. Celkem 6 odpovědí obsahovalo komentář, co by bylo nejlepší pro ostatní uživatele, z nichž 2/3 byly odhady, zbylá 1/3 byla založena na pozorování uživatelů. Výsledky byly následující:

Odhady:

• „Dnes většina lidí ví, jak v prohlížeči změnit velikost písma.“ CHYBA
• „Lidé, kteří potřebují změnit velikost písma, to dělají pomocí funkce prohlížeče. Není to těžké.“ CHYBA
• „Není rok 1995, ne všichni uživatelé starší 50 let jsou nováčci, kteří neví, jak změnit velikost písma v prohlížeči.“ CHYBA
• „Potřebu měnit velikost písma mají většinou lidé starší 65 let, kteří s velkou pravděpodobností neví, jak to provést.“ SPRÁVNĚ

Empirická data:

• „Musel jsem to nastavit svým rodičům v prohlížeči. Skryté funkce jako změna velikosti písma jsou mimo ně.“ SPRÁVNĚ
• „Díval jsem se na testování použitelnosti na webech, které obsahovaly pomůcky pro změnu velikosti písma. Většina uživatelů netušila, k čemu to je.“ SPRÁVNĚ

Obecné doporučení je používat relativní velikost písma, které umožňuje změnu jeho velikosti. Přednastavená velikost písma by pak měla být relativně velká, tak, aby ho i starší uživatelé, kteří většinou neví, jak měnit velikost písma, pohodlně přečetli.

Z výše uvedených 12 odpovědí bylo tedy:

• 100% odpovědí založených na pozorování správných
• jen 25% odpovědí založených na osobní preferenci či odhadu správných.

V důsledku to znamená, že 75% odhadů bylo chybných. Než hádat, hoďte si raději mincí :-)

Tento článek je překladem sloupku „Guesses vs. Data as Basis for Design Recommendations“.

Internet se stává místem, kde stále větší roli hrají společenské, většinou označované slovem sociální, vazby. Pěkně česky se dá říct, že internet se „socializuje“ :-) Názvy největších a nejrychleji rostoucích služeb jako Facebook či Twitter skloňují média ve všech pádech. Se stejnou vervou těchto slov využívají odborníci, kteří se chtějí svézt na vlně momentálního zájmu.

Problematika sociálních sítí je však mnohem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Například Facebook u nás rychle překonal hranici 500 tisíc uživatelů, nyní rychle spurtuje ke svému prvnímu českému milionu. Pro spoustu firem je to lákavá masa spotřebitelů a zákazníků, byť u nás jde převážně o mladé lidi do 30 let.

Twitter je dalším příkladem úspěšné sociální sítě, kterou mimochodem i my využíváme ke komunikaci se zákazníky. Jeho růstová křivka roste v celosvětovém měřítku exponenciálně, protože služba velice šikovně využívá zmíněné sociální vazby k tzv. virálnímu růstu. Růstová křivka Twitteru vypadá velice podobně jako graf na následujícím obrázku (tzv. hokejka):

Tento graf zobrazuje růst počtu fanoušků firmy Active 24 na Facebooku. Jde o výsledek naší marketingové akce, kdy dáváme našim příznivcům doménu, hosting a redakční systém zdarma. O naší akci byla zmínka například na blogu VarLog.cz.

Z grafu je tedy zřejmé, že sociální sítě či sociální média fungují a to i na relativně malém českém trhu. To lze tvrdit i přesto, že čísla z grafu nejsou v absolutním vyjádření prozatím nijak ohromující. Pro nás však byly zásadní poznatky, že je třeba:

• věnovat se komunikaci na sociálních sítích velice aktivně a vytrvale
• používat ty správné nástroje
• nabídnout uživatelům sociálních sítí něco navíc.

V minulém článku jsme probrali pár tipů, jak zrychlit stránky využívající jQuery. Dnes přidáme další návod. Jeho cílem bude pročištění HTML kódu stránek a jeho zmenšení pro rychlejší načítání a lepší SEO viditelnost. Podívejme se na následující kód:

<div class="fieldOuter">

<div class="inner">

<div class="field">Toto je pole číslo 1</div>

</div>
<div class="errorBar">

<div class="icon"><img src="icon.png" alt="icon" /></div>
<div class="message"><span>Toto je chybová hláška</span></div>

</div>

</div>

<div class="fieldOuter">

<div class="inner">

<div class="field">Toto je pole číslo 2</div>

</div>
<div class="errorBar">

<div class="icon"><img src="icon.png" alt="icon" /></div>
<div class="message"><span>Toto je chybová hláška</span></div>

</div>

</div>

Tolik ukázka kódu. Teď si představte, že uvedený formulář má mnohem více polí než uvedená dvě pole. Pak se nám zdrojový kód stránky pěkně natáhne. Nebylo by jednodušší napsat pouze toto:

<div class="field">Toto je pole číslo 1</div>
<div class="field">Toto je pole číslo 2</div>
<div class="field">Toto je pole číslo 3</div>
<div class="field">Toto je pole číslo 4</div>
<div class="field">Toto je pole číslo 5</div>

Ono to možné je, jen se musí přidat trošku jQuery kouzla:

$(document).ready(function() {

$('.field').before('<div class="fieldOuter"><div class="inner">'); $('.field').after('</div><div class="errorBar"><div class="icon"><img src="icon.png" alt="icon" /></div><div class="message"><span>Toto je chybová hláška</span></div></div></div>');

});


Uvedený postup nelze paušálně použít ve všech případech. Obecně se hodí tam, kde se v kódu opakují bloky stejného či podobného obsahu. Ty lze pak výrazně redukovat a kód doladit až po načtení dokumentu pomocí jQuery.

jQuery je malý kousek kódu, který umí velké věci. Představovat tuhle javascriptovou knihovnu jistě není nutné. Proto jen krátce pár tipů (pár jsou dva :), jak zlepšit výsledky své práce, pokud používáte jQuery.

Tahejte jQuery od Googlu

Google poskytuje hosting pro nejrůznější knihovny a jednou z nich je jQuery framework. Můžete tedy ve své stránce přímo odkazovat na jQuery knihovnu takto:

<script src="http://ajax.googleapis.com/ajax/libs/jquery/1.3.2/jquery.min.js" type="text/javascript">
</script>


Aktuální adresu pro referenci najdete na http://code.google.com/intl/cs/apis/ajaxlibs/documentation/index.html. Výhody tohoto řešení jsou dvě: kód se „tahá“ z rychlé CDN sítě Googlu a navíc ve většině prohlížečů je tato knihovna uložena v cachi, to za předpokladu, že daný uživatel používá některou ze služeb Googlu. Celkově tak dochází ke zrychlení práce se stránkou.

Případné jQuery pluginy spojte do jednoho min souboru

Velice často se používá jQuery ve spojení s dalšími pluginy, které využívají jQuery API. Snadno, a hlavně zdarma, tak programátor získá dodatečnou funkcionalitu. Pokud je takových pluginů více, je dobré spojit je všechny do jednoho javascriptového souboru a ten následně „minimalizovat“. Opět tímto postupem dosáhnete zrychleného načítání stránky.

Napište prosím do komentářů, jestli by Vás zajímaly i další tipy týkající se jQuery. Ještě pár jich je k dispozici :)

Doplnění – pokračování článku najdete na http://www.hosting.cz/2010/06/aby-vase-jquery-bylo-jeste-rychlejsi/

Jedna z našich posledních Twitter zpráviček se týkala cloud computingu. Rádi bychom vám přiblížili tento pojem, kterému se také někdy říká cloud hosting.

Průkopníkem tzv. cloud služeb je americký elektronický obchod Amazon. Ten zpřístupnil vlastní serverovou infrastrukturu zákazníkům, kteří ji využívají hlavně jako úložiště souborů a místo, kde běží jejich webové aplikace. Amazon Web Services je možné využít také pro hostování databází. Posledními novinkami jsou pak podpora hostingu na Windows technologiích a představení speciální nabídky pro zákazníky v Evropě.

Cloud hosting je stále populárnější a je mu předpovídána světlá budoucnost. Proč tomu tak je? Mezi hlavní důvody patří fakt, že cloud služby jsou schopny uspokojit potřeby jednotlivců, malých firem i nadnárodních korporací za rozumnou cenu. Chce-li zákazník hostovat webovou aplikaci nebo případně hledá vhodné úložiště obrázků pro svou webovou galerii, pak cloud hosting je velice dobrým řešením z pohledu výkonu i ceny. Zákazník totiž platí pouze za to, co skutečně spotřebuje. Třeba u služby S3 lze u Amazonu ukládat datové objekty velikosti od 1 bajtu až po 5 gigabajtů. Počet takto uložených objektů přitom není omezen. Infrastruktura Amazonu čítá údajně 100 tisíc fyzických serverů a nabízí prakticky neomezený výkon.

Konkurenčním poskytovatelem cloud služeb je například firma Mosso patřící pod křídla Rackspace. Mosso uplatňuje princip cloud služeb hned u třech konkrétních produktů: u hostingu webů na platformách Windows a Linux, u úložiště souborů a u virtuálních privátních Linux serverů. Dlužno dodat, že stranou cloud computing nezůstávají ani giganti Microsoft a Google. Prvně jmenovaný připravuje službu Azure, Google zase nabízí Google App Engine.

Princip poskytování služeb on-demand, tedy na vyžádání, je uplatňovaný také při poskytování softwaru. Tomuto modelu se také říká Software-as-a-Service (SaaS). U podnikového softwaru je již několik let úspěšným průkopníkem SaaS firma Salesforce. Díky Romanu Staňkovi má i Česká republika své želízko v ohni v podobě nové business intelligence služby GoodData. Z nabídky Active 24 pak můžeme upozornit na možnost SaaS pronájmu elektronického obchodu Vltava 2000. Zákazník získá hotové řešení pro prodej zboží na internetu, nemusí se starat o programování ani hosting.

Je jasné, že trend cloud hostingu a SaaS služeb kráčí neohroženě kupředu. Tradiční modely budou postupně nahrazovány novějšími formami on-demand (na vyžádání), které přinesou výhody na straně zákazníků. U nás však nemusíme zatím moc spěchat, technologické trendy ze zámoří doráží do Evropy vždy s určitým zpožděním, o České republice ani nemluvě. I když, štěstí přeje připraveným :-)