Jak nevyhodit peníze za zbytečný web

Martin Malý píše na Zdrojáku, jak vyhodit peníze za zbytečný web. My jsme se pokusili vzít věc za opačný konec.

Tedy co udělat, aby peníze investované do firemního webu nebyly vyhozené a aby výsledek – webové stránky či webová aplikace za něco stály. Je to poměrně složité, ale pokud se budete držet následujících rad, tak můžete dojít úspěšně do cíle.

Proč
Odpovězte si na otázku, proč web vlastně dělat? Základní jsou 2 možnosti: informovat návštěvníka stránek (poskytnout mu hledanou informaci, vzdělávat ho apod.) nebo zprostředkovat nějakou transakci (typicky elektronický obchod, aukce, seznámení a podobně). Máte odpověď? Pokud ano, tak je to dobrý začátek.

Pro koho?
Komu bude náš web určen? „Všem“ je totéž co „nikomu“, tudy ne. Zřejmě to budou naši zákazníci, partneři, potenciální pracovníci, zástupci médií, kdo ještě? Jaká bude motivace, aby členové těchto cílových skupin navštívili náš web? Ano: chtějí od nás něco koupit, potřebují poradit s výrobkem či službou, kterou od nás koupili. Nebo u nás chtějí pracovat, případně o nás napíší do novin. Pěkně se nám to „segmentuje“, každý chce něco jiného. Mimochodem, znáte skvělý „TED Talk“ Malcolma Gladwella o špagetové omáčce?

Co a jak?
Pomalu se začínáme blížit k závěru úvodní části. Nyní budete potřebovat někoho, komu nejsou cizí zkratky IA a UI. Bude totiž třeba definovat, jaké informace se na webu objeví, proto to IA. Druhým krokem bude určit, jakým způsobem budou vybrané informace prezentovány, resp. jakým způsobem bude návštěvník webu s informacemi a potažmo stránkami pracovat. UI dyzajnér nám poradí. Výsledkem této fáze bude tzv. drátěný model webu, který můžeme podrobit prvnímu hrubému a základnímu testování uživateli.

Doladit obal
Máme hotový model webu, teď potřebujeme grafika, aby nám „obalil“ model webu atraktivní grafikou. Takovou, která neruší a která ideálně neklade uživateli klacky pod nohy tím, že by byla dekorativní a plná ornamentů. Neb ornament je zločin, jak říká Adolf Loos. Vzhled pak „rozřežeme“ a z „odřezků“ vyrobíme HTML šablonu opepřenou o stylování pomocí CSS souboru. Anebo to vše za nás udělá kodér.

Přihodíme back-end
K obalu potřebujeme dodat ještě nějaký nástroj na správu obsahu webu, česky CMS. Ve většině případů stačí „nahodit“ WordPress, který umí česky a je zadarmo. HTML šablonu, kterou vytvořil náš kodér, lze přetavit v tzv. WordPress šablonu. Do WordPressu pak nahrajeme potřebné pluginy, třeba pro lepší SEO nebo pro měření návštěvnosti a dílo je hotovo. Tak asi z poloviny :) Pokud tápeme, požádáme o radu nějakého péhápéčkaře.

Plníme a spouštíme
Druhou chybějící polovinou je vlastní obsah webu. Takže jdeme plnit web texty, obrázky, videem atd. atd. Mimochodem, víte, jak psát pro web? Že ne? Najměte si copywritera. No a jakmile máme naplněno, můžeme opět zkusit, co na web řeknou uživatelé v rámci dalšího kola testování. Jak poznáme, že jsou naši uživatelé spokojení? Rozhodně ne tak, že je budeme poslouchat! Budeme pozorovat, co skutečně dělají, a zjišťovat, jak rychle a pohodlně na našem webu nakoupí, získají požadovanou radu či informaci apod. Významné zpětné vazby při testování tzv. použitelnosti webu dosáhnete s pouhými 5 uživateli, tvrdí odborník na použitelnost Jakob Nielsen. Jakmile jsou všichni uživatelé spokojení, tak můžeme naši loďku spustit na volné moře. Rozuměj web do ostrého provozu.

Doplněno (díky Filosofovi za komentář):
Podle dalšího UI specialistu Steve Kruga si vystačíte pouze se 3 uživateli. Údajně tři jsou optimální počet pro kvalitní testování webu.

Měřit, měřit, měřit …
Nezapomeňte měřit návštěvnost webu, nejlepší je využít Google Analytics. Služba je zdarma a řekne nám mnoho užitečností o návštěvnících webu. Výsledky měření návštěvnosti jsou pak podkladem pro další vylaďování webu. Chceme-li si s webem skutečně vyhrát, a máme-li navíc mnoho návštěvníků, můžeme využít také Google Website Optimizer. Pak provozujeme něco, čemu se říká A/B testing. Prakticky to znamená, že v maličkatých krůčcích „iterujeme“ webovou prezentaci či aplikaci až k totální dokonalosti, resp. snažíme se jí přiblížit.

Myslíte-li to tedy s webem skutečně vážně, sami vidíte, že máte o zábavu na další měsíce a roky vystaráno. Tím pádem peníze nebyly vyhozeny za zbytečnost :)

Napadá vás ještě něco, co by mělo v návodu zaznít? Napište komentář, smysluplné návrhy doplním do článku spolu se jménem a odkazem na autora.

Vychází design vašich web stránek z odhadů nebo dat?

Bavme se chvíli o designu informací, ne o dekoraci webových stránek. Otázka zní: je design vašich webových stránek založen na prostém odhadu, byť rádoby odborném, nebo je podložen empirickými daty? V případě, že se přikláníte k první variantě, pak neočekávejte, že si uživatelé vaše stránky oblíbí.

Pokud máte co do činění s tvorbou webových stránek a aplikací, jistě jste slyšeli zkratky UI (User Interface = uživatelské rozhraní) a UX (User eXperience). Obě disciplíny, jakkoliv se vzájemně protínají, nabývají na významu při tvorbě moderních webových služeb. Technologie se stále více přizpůsobuje uživateli, což platí i o webových stránkách. Cílem pak je uspokojit uživatele či zákazníka, umožnit mu rychle a snadno najít požadovanou informaci, uskutečnit nákup zboží či služby nebo ho/ji jen příjemně pobavit.

Prvotní návrhy webů však bohužel velice často spadají do kompetence grafiků nebo dokonce i programátorů. Výsledkem pak je v prvním případě leták či plakát (nebo tzv. Flashové „intro“), ve druhém pak design, který se nápadně podobá správě SQL databáze. Řešením je obrátit se na designéra uživatelských rozhraní nebo na informačního architekta. Mnoho napoví také pozorování uživatelů, kteří pracují s vašimi webovými stránkami. I pozorování pouhých 2 osob může mít za následek výrazné zlepšení použitelnosti vašich stránek (tzv. Usability). Na konkrétním příkladě z praxe to ukazuje Jakob Nielsen v jednom z jeho posledních článků.

Průzkum obsahoval otázku, zda-li by měla webová stránka nabízet možnost zvětšení či zmenšení velikosti písma nebo by se měl tvůrce stránky spolehnout na schopnosti uživatele, kteří najdou vestavěnou funkci prohlížeče. Na dotaz odpovědělo 12 osob zabývajících se interaktivním designem, přičemž většina z nich nabídla svůj osobní názor či vlastní preferenci. Celkem 6 odpovědí obsahovalo komentář, co by bylo nejlepší pro ostatní uživatele, z nichž 2/3 byly odhady, zbylá 1/3 byla založena na pozorování uživatelů. Výsledky byly následující:

Odhady:

„Dnes většina lidí ví, jak v prohlížeči změnit velikost písma.“ CHYBA
„Lidé, kteří potřebují změnit velikost písma, to dělají pomocí funkce prohlížeče. Není to těžké.“ CHYBA
„Není rok 1995, ne všichni uživatelé starší 50 let jsou nováčci, kteří neví, jak změnit velikost písma v prohlížeči.“ CHYBA
„Potřebu měnit velikost písma mají většinou lidé starší 65 let, kteří s velkou pravděpodobností neví, jak to provést.“ SPRÁVNĚ

Empirická data:

„Musel jsem to nastavit svým rodičům v prohlížeči. Skryté funkce jako změna velikosti písma jsou mimo ně.“ SPRÁVNĚ
„Díval jsem se na testování použitelnosti na webech, které obsahovaly pomůcky pro změnu velikosti písma. Většina uživatelů netušila, k čemu to je.“ SPRÁVNĚ

Obecné doporučení je používat relativní velikost písma, které umožňuje změnu jeho velikosti. Přednastavená velikost písma by pak měla být relativně velká, tak, aby ho i starší uživatelé, kteří většinou neví, jak měnit velikost písma, pohodlně přečetli.

Z výše uvedených 12 odpovědí bylo tedy:

100% odpovědí založených na pozorování správných
jen 25% odpovědí založených na osobní preferenci či odhadu správných.

V důsledku to znamená, že 75% odhadů bylo chybných. Než hádat, hoďte si raději mincí :-)

Tento článek je překladem sloupku „Guesses vs. Data as Basis for Design Recommendations“.