Jinak s Vaší konkrétní poznámkou v druhém odstavci souhlasím, navíc určité kroky při tvorbě stránek mohou probíhat paralelně, v konkrétních příkladech se mohou vyskytnout konkrétní specifika.

Článek na Zdrojáku jsem rozhodně nechtěl vyvažovat, spíše jsem ho využil jako počáteční inspiraci k napsání tohoto článku. Rozhodně je snazší napsat, co nedělat, a tím pobavit než napsat, co a jak dělat, a tím poučit.

Jinak s Vaší konkrétní poznámkou v druhém odstavci souhlasím, navíc určité kroky při tvorbě stránek mohou probíhat paralelně, v konkrétních příkladech se mohou vyskytnout konkrétní specifika.

Článek na Zdrojáku jsem rozhodně nechtěl vyvažovat, spíše jsem ho využil jako počáteční inspiraci k napsání tohoto článku. Rozhodně je snazší napsat, co nedělat, a tím pobavit než napsat, co a jak dělat, a tím poučit.

Třeba mi nepřipadá zrovna chytré se starat o obsah webu až po vytvoření formy a nalezení účelu. Spíš si myslím, že jelikož je obsah velice úzce spojen s ‘proč’ a ‘pro koho,’ měl by být adresován již v raných fázích vývoje a podle něj pak tvořit formu.

Třeba mi nepřipadá zrovna chytré se starat o obsah webu až po vytvoření formy a nalezení účelu. Spíš si myslím, že jelikož je obsah velice úzce spojen s ‘proč’ a ‘pro koho,’ měl by být adresován již v raných fázích vývoje a podle něj pak tvořit formu.

Se třemi. Alespoň dle Kruga je to optimální počet pro iteraci kvalitativního testování webu. To se ovšem NEDÁ dělat na wireframech, protože s nimi toho uživatel moc neudělá. Tam se dají zjišťovat spíše navigační problémy a „jasnost“ významu stránky (kam si myslíte, že tohle vede? o čem je tenhle web? o čem je tahle stránka?)…

Se třemi. Alespoň dle Kruga je to optimální počet pro iteraci kvalitativního testování webu. To se ovšem NEDÁ dělat na wireframech, protože s nimi toho uživatel moc neudělá. Tam se dají zjišťovat spíše navigační problémy a „jasnost“ významu stránky (kam si myslíte, že tohle vede? o čem je tenhle web? o čem je tahle stránka?)…